Pedagogové a školní psychologové se velmi zajímají o sebeúctu dětí. Spolu s domovem je škola druhým důležitým místem, kde se buduje sebeúcta dětí.
Sebeúcta, kterou má dítě na začátku, bude hodně záviset na kvalitě vztahu, který má se svými rodiči a školou (učitelem a spolužáky). Vzdělávací styl 1 (liberální, tolerantní nebo autoritářský) bude nebo nebude podporovat sebepřijetí a sebevědomí dítěte. A konečně je také důležitý diskurz, který dospělí přivedou ke schopnostem dítěte. Pro rozvoj dobré sebeúcty je důležité, aby děti poznaly své silné a slabé stránky a přijaly je.
V průběhu času dítě čelí novým zkušenostem a odpoutává se od obrazu sebe samého, který mu posílají dospělí (rodiče, učitelé). Postupně se osamostatňuje, přemýšlí a soudí o sobě. Vize a úsudek ostatních bude vždy ovlivňujícím faktorem, ale v menší míře.
V dospělosti jsou základy sebeúcty již na místě a zejména profesionální a rodinné zkušenosti budou i nadále živit sebeúctu, kterou člověk nese.
