Lidé se sociální úzkostí mají o sobě negativní myšlenky a značnou úzkost, která je postupně vede k tomu, aby se vyhnuli situacím, kdy musí přijít do styku s jinými lidmi.
Lidé s touto fobií věnují zvláštní pozornost chování druhých a vždy je interpretují negativně. Cítí, že je ostatní odmítají a kritizují. Často mají nízkou sebeúctu a také mnoho negativních myšlenek, například:
- "Já sát"
- „Nechystám se tam dostat“
- „Zase se ponížím“
Hlavní obavy a situace, kterých se lidé se sociální fobií obávají, jsou:
- strach z mluvení na veřejnosti;
- strach z červenání se na veřejnosti;
- strach z jídla nebo pití na veřejnosti;
- strach z účasti na schůzkách;
- strach z výkonových situací (zkoušky, testy atd.);
- strach ze škádlení
- strach z nutnosti telefonovat neznámým lidem.
Tváří v tvář těmto obavám se člověk zpočátku snaží držet tím, že se ovládá, ale tento trvalý stres ho postupně vede k útěku a vyhýbání se těmto sociálním situacím.
Nakonec se výrazná úzkost vyvolaná obávanou situací často vyvine v panický záchvat s fyzickými příznaky, jako je zvýšená srdeční frekvence, nástup závratí, pocit udušení, třes, návaly atd.