Úvod do konvenční medicíny
Nekonvenční medicína by se objevila v prehistorických dobách, kdy byly rostliny používány k léčení.
Bylo to v 18. století před naším letopočtem, za vlády babylónského krále Hammurabiho, že se objevily první psané zákony odkazující na činnost lékaře. Tyto zákony jsou zapsány do „Hammurabiho zákoníku“. Tento kodex je zaveden dlouho před biblickými zákony a upravuje právo a nepravo občanů pod trestem velmi přísných sankcí. Identifikuje pravidla života v babylonské společnosti a následně zavádí pojem lékařských praktik. Nakonec zmiňuje plat zdravotnického pracovníka.
Právě ve starověkém Řecku se zrodil „koncept“ konvenční medicíny. Řečtí učenci oddělují západní medicínu od esoterických praktik (= vztahujících se k magii). V 5. století přinesla Hippokratova přísaha vědeckému lékařství etický a morální rozměr: to je princip deontologie. Dnes tato přísaha stále trvá na francouzských lékařských univerzitách. Od té doby byl samozřejmě přepsán, ale zůstává inspirován originálem.
